LSD je jednou z nejúčinnějších chemických látek měnících stav vědomí. Je vyráběno z kyseliny lysergové, která je obsažená v námelu (načernalý útvar), který roste na žitě a dalších obilovinách.

LSD je vyráběno v krystalické formě v tajných laboratořích, většinou ve Spojených státech. Tyto krystaly jsou pro účely distribuce změněny do kapalné formy. Jedná se o kapalinu bez barvy a zápachu, s mírně hořkou chutí.

LSD, známé jako „acid“ nebo kyselina a pod mnoha dalšími názvy, se na ulici prodává v podobě malých tablet („mikráčů“), kapslí nebo kousků želatiny. Někdy je jím napuštěn savý papír, který je pak rozdělen na drobné čtverečky ozdobené obrázky nebo postavičkami z kreslených seriálů. Méně často je prodáváno v kapalné formě. Nehledě na to, v jaké formě je LSD dodáno, jeho účinek je vždy tentýž – vážné odtržení od reality.

Uživatelé nazývají zkušenost pod vlivem LSD „trip“, který obvykle trvá přibližně 12 hodin. Nepříjemné zkušenosti jsou nazývány jako „špatný trip“, což je vskutku příhodné synonymum pro zkušenost pekla na zemi.

• Kyselina
• Esid (Acid)
• Trip
• Buddha
• Mikráč
• Papír
• Papírek
• Tripík
• Čtverec
• Superman
• Štítek
• Výlet
• Okýnko
• Smajlík
• Zen
• a mnoho dalších

Halucinogeny jsou drogy, které způsobují halucinace. Uživatelé mají vidiny, slyší zvuky a cítí doteky, které se zdají velmi reálné, ale ve skutečnosti neexistují. Některé halucinogeny také způsobují náhlé a nepředvídatelné změny nálad.

„Někdy v šestnácti letech jsem se seznámila s drogou, kterou jsem užívala více než tři roky – s LSD. Tehdy jsem nevěděla, že LSD je nejúčinnějším halucinogenem, který je člověku znám.

Droga byla na malém kousíčku papíru, menším než je bříško mého ukazováčku, nazvaném papír. Patnáct minut poté, co jsem si papír položila na jazyk, celé mé tělo zalilo horko a já jsem se začala potit.

Některé další reakce, které jsem zažila pod vlivem drogy, zahrnovaly rozšířené zornice, nevolnost a husí kůži. Během úletu jsem měla pocit, jako by v mé mysli i těle došlo k obrovské deformaci. Vizuální změny i extrémní změny mé nálady byly jako nějaký podivný děsivý film – takový, kterého jsem byla aktérem, avšak bez toho, abych mohla ovládat svou mysl a tělo.“

Edith

Účinky LSD jsou nepředvídatelné. Závisí na přijatém množství, náladě a osobnosti uživatele a na prostředí, v kterém byla droga užita. Jsou jako hod kostkou – mohou být intenzivním, deformovaným úletem nebo těžkým, paranoidním* stavem.

Za normálních okolností jsou první účinky LSD pociťované 30 až 90 minut po užití drogy. Často dochází k rozšíření zornic. Tělesná teplota se může zvýšit nebo snížit, stejně tak krevní tlak nebo srdeční frekvence. Častým příznakem je i pocení nebo naopak zimnice.

Uživatelé LSD často pociťují nechuť k jídlu, potýkají se s nespavostí, suchem v ústech a třesem. Mezi velmi časté účinky patří změny ve zrakovém vnímání – pozornost uživatele může trvale zaujmout intenzita některých barev.

Zažívány jsou i extrémní změny nálady, sahající od stavů „vesmírné“ blaženosti po intenzivní hrůzu. Nejhorším příznakem je, že uživatel LSD není schopen rozpoznat, které pocity jsou vytvářeny působením drogy a které jsou součástí reality.

Někteří uživatelé LSD zažívají intenzivní blaženost, kterou mylně zaměňují za „osvícení“. Nejenže se vzdalují od svých běžných životních aktivit, ale pociťují též nutkání užívat další dávky drogy, aby mohli znovu prožít stejnou zkušenost. Další se pod vlivem LSD potýkají s těžkými, děsivými myšlenkami a pocity, se strachem ze ztráty kontroly, šílenství a smrti a s beznadějí.

„Špatný trip“ často nelze zastavit a někdy může trvat i více než 12 hodin. Někteří lidé se nikdy nevyléčí z psychózy způsobené halucinogeny.

Při užití dostatečně velké dávky vytváří LSD iluze a vizuální halucinace. Změní vnímání času a vnitřního „já“ uživatele. Deformuje velikost a tvar objektů, pohybů, barev a zvuků. Velmi podivně a bizarně připadá uživateli i jeho hmatový smysl a běžné tělesné pocity. Pocity se zdánlivě mísí a v uživateli vytvářejí zrakové a zvukové vjemy. Tyto změny mohou člověka děsit a vyvolat v něm paniku.

Zhorší se schopnost rozumného úsudku a vnímání běžných nebezpečí. Člověk pod vlivem LSD může vykročit z okna, aby se lépe podíval na zem pod sebou. Může se zcela nechat unést západem slunce v blažené nevědomosti, zatímco stojí uprostřed rušné křižovatky.

Mnozí uživatelé LSD zažívají flashbacky (návrat stavu jako po požití drogy s jejím účinkem) většinou bez předchozího varování a dlouho poté, co LSD užili.

Špatné tripy a flashbacky jsou jen jedním z mnoha rizik spojených s užíváním LSD. U lidí užívajících LSD se mohou projevit dlouhotrvající psychózy nebo těžké deprese.

Protože se LSD ukládá v těle, uživatelé si vytvářejí vůči droze určitou toleranci (odolnost). Jinými slovy někteří uživatelé s opakovanou zkušeností musí užívat vyšší dávky, aby dosáhli stejně silného úletu. To zvyšuje fyzické účinky a zvyšuje riziko špatného tripu, který může vyvolat psychózu.

* paranoia: podezírání, nedůvěra či strach z ostatních lidí

„Když jsem si dala kyselinu, představovala jsem si, že jsme čelně narazili do kamionu a všichni umřeli. Slyšela jsem skřípění kovu, pak jen temné, zlé ticho. To už jsem byla naprosto vyděšená, opravdu jsem si myslela, že jsme umřeli... Pak jsem se celý rok vyhýbala hřbitovům, protože jsem měla strach, že na některém objevím svůj vlastní hrob.“
Jenny

Pod vlivem LSD, které je často užívané ve formě čtverečku papíru (viz výše), se intenzivní změněný stav vědomí změní na pocit odcizení a beznaděje. Takzvané „špatné tripy“ nelze zastavit a mohou trvat i více než 12 hodin.

„Když mi bylo 13 let, dala jsem si svého prvního panáka a krátce poté jsem se seznámila s marihuanou. Netrvalo dlouho a do rukou se mi dostalo LSD a já jsem se stala závislá. Jedla jsem ho jako bonbóny. Jednu noc uprostřed tahu jsem ztratila vědomí a probrala jsem se se zakrváceným obličejem a zvratky kolem úst. Jakýmsi zázrakem jsem se probrala k vědomí a utřela jsem se. Celá roztřesená jsem nasedla do auta a odjela do domu svých rodičů. Vlezla jsem k mámě do postele a brečela jsem. Když mi bylo 21 let, nastoupila jsem na svůj první odvykací program..“
Donna

Fyzické účinky

• Rozšířené zornice
• Vyšší nebo nižší tělesná teplota
• Pocení nebo zimnice (husí kůže)
• Nechuť k jídlu
• Nespavost
• Sucho v ústech
• Třes

Psychické účinky

• Bludy a iluze
• Vizuální halucinace
• Uměle navozený pocit euforie nebo jistoty
• Deformace vnímání času a vlastní identity
• Zhoršený odhad hloubky
• Zhoršené vnímání času, velikosti a tvaru objektů, pohybů, barev, zvuků, hmatových vjemů a deformace vnímání tvaru a povahy vlastního těla
• Těžké děsivé myšlenky a pocity
• Strach ze ztráty kontroly
• Panické záchvaty
• Flashbacky (návrat stavu jako po požití drogy s jejím účinkem), často bez varování, dlouho po užití LSD
• Těžká deprese nebo psychóza

V Evropě vyzkoušelo LSD alespoň jednou až 4,2 % lidí ve věku od 15 do 24 let. Při průzkumu bylo zjištěno, že procento těchto lidí, kteří užili LSD v posledním roce, překročilo v sedmi státech 1 % (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Polsko).

Od roku 1975 provádějí odborníci v USA podporovaní National Institute on Drug Abuse každoroční průzkum téměř 17 000 studentů maturitního ročníku po celé zemi, aby zjistili trendy a postoje a názory studentů v souvislosti s užíváním drog. Mezi rokem 1975 a 1997 bylo období nejnižšího užívání. Na počátku osmdesátých let až do roku 1986, kdy alespoň jednu zkušenost s LSD přiznalo 7,2 % maturantů.

Procento maturantů, zmiňujících se o zkušenosti s LSD alespoň jednou v životě, se oproti předchozímu roku 1985 z nízkého 4,4 % téměř zdvojnásobilo v roce 1987 na 8,4 %. A v roce 1997 přiznalo alespoň jeden experiment s LSD už 13,6 % maturantů.

Životní zkušenost s LSD nebo jinými halucinogeny mělo v roce 2015 v České republice 3,8 % studentů ve věku 15 - 16 let, halucinogenní houby okusilo 3,3 % (ESPAD 2015).

Podle studie uveřejněné v lednu 2008 zhruba 3,1 milionu Američanů ve věku od 12 do 25 let požilo LSD.

„Začal jsem pít, když mi bylo patnáct let. Postupně jsem zkusil extázi, pervitin, kokain a LSD. Měl jsem potíže v práci a začal jsem mít deprese. Byl jsem přesvědčen, že nikdy nepřekonám svoji posedlost drogami. Dvakrát jsem se pokusil o sebevraždu předávkováním prášky. Dostal jsem se do rukou psychiatrů, kteří mě krmili ještě větším množstvím drog, antidepresivy a sedativy, což vše jen zhoršovalo. Abych mohl dát volný průchod svým pocitům, začal jsem sám sebe poškozovat – řezal jsem se a pálil.“
Justin

LSD: Nejvíce halucinogenní (měnící stav mysli) droga

„Začal jsem vysedávat ve striptýzových klubech a kasinech a byl velmi promiskuitní – vymetal jsem nevěstince jeden za druhým – a zanedlouho jsem se seznámil s dalšími drogami. Přišel jsem o celé své dědictví a musel jsem se přestěhovat do ruiny obsazené uživateli cracku, kde jsem žil rok. Sledoval jsem, jak lidé umírají, přišel jsem o firmu a začal jsem krást. V listopadu roku 2003 jsem byl zatčen za pokus o únos a šel jsem do vězení. Zranil jsem a ztratil všechny, co mě kdy milovali a byl jsem jimi zavržen. Skončil jsem jako bezdomovec na ulici, žil a spal jsem v kartónové krabici u nádraží, žebral jsem a bojoval o kousek žvance.“
Fred

LSD poprvé syntetizoval* Albert Hofmann, chemik pracující pro Sandoz Pharmaceuticals ve švýcarské Basileji, když se snažil vytvořit krevní stimulant.

Halucinogenní účinky látky zůstaly neznámy až do roku 1943, kdy Hofmann náhodou zkonzumoval trochu LSD. Později se zjistilo, že ústní dávka pouhých 25 mikrogramů (váhový ekvivalent několika zrnek soli) dokáže vytvořit živé halucinace.

Kvůli své podobnosti s chemickou látkou přítomnou v mozku a účinkům připomínajícím určité aspekty psychóz bylo LSD ve 40., 50. a 60. letech užíváno v experimentech řady psychiatrů. Zatímco snahy vědců nalézt léčebné využití této drogy selhalo, vzorky dodané společností Sandoz Pharmaceuticals pro účely těchto experimentů se rychle rozšířily, což vedlo k širokému užívání této substance.

LSD zpopularizovali v šedesátých letech mnozí jednotlivci jako je Timothy Leary – dle médií LSD guru, který povzbuzoval americké studenty, aby se „zapnuli, naladili a uletěli“. To vytvořilo celou alternativní kulturu založenou na zneužívání drog a pomohlo rozšířit drogy z Ameriky do Velké Británie a zbytku Evropy. Dokonce i dnes je užívání LSD ve Velké Británii výrazně vyšší než v jiných částech světa.

Zatímco alternativní kultura šedesátých let používala drogu jako únik ze společenských problémů, západní špionážní služby a armády v ní viděly potenciální chemickou zbraň. V roce 1951 iniciovaly tyto organizace řadu experimentů. Američtí vědci si všimli, že LSD je „schopné ovlivnit velké skupiny lidí včetně armád, učinit je lhostejnými vůči jejich bezprostřednímu okolí a situacím, brání jim vytvářet plány či úsudky a dokonce zcela znemožňuje chápání, vytváří nekontrolovatelný zmatek a hrůzu.“

Experimenty týkající se možného využití LSD ke změně osobností pro cíle špionáže a k ovládání populací pokračovaly až do roku 1967, kdy byla droga ve Spojených státech oficiálně zakázána.

Užívání LSD se v osmdesátých letech snížilo, ale opět nabralo na síle v letech devadesátých. Po několik let od roku 1998 se LSD stalo běžně rozšířenou drogou užívanou v tanečních klubech a na celonočních párty teenagery. Od roku 2000 se užívání LSD významně snižuje.

* syntetizovat: vytvořit novou chemickou látku sloučením několika prvků

Harvardský psycholog Timothy Leary, který propagoval LSD a další psychiatrické drogy měnící vědomí, byl zatčen a uvězněn kvůli zločinům souvisejícím s držením a distribucí drog.

„Následující dny po užití LSD jsem trpěla úzkostí a těžkou depresí. Po mém prvním úletu na LSD jsem to jedla často – někdy i čtyřikrát, pětkrát týdně po dlouhou dobu. Po každém tripu (dávce LSD) jsem se více a více vzdalovala realitě. Nakonec jsem se přestala cítit normálně ve vlastní kůži.“
Andrea

Při průzkumu mezi náctiletými bylo zjištěno, že 55 % začalo brát drogy kvůli tlaku ze strany svých přátel. Chtěli být oblíbení a být v pohodě. Dealeři toto vědí.

Tváří se jako kamarádi a nabídnou, že vám „trochu pomůžou“, dají vám „něco, co vás vzpruží“. Droga vám umožní „zapadnout do party“ nebo být víc „cool“.

Dealeři drog chtějí vydělávat peníze, takže řeknou cokoli, jen abyste si od nich drogu koupili. Řeknou vám, že LSD vám „rozšíří obzory“.

Je jim úplně jedno, jestli vám drogy zničí život, jen když dostanou zaplaceno. Jediné, co je zajímá, jsou peníze. Bývalí dealeři přiznávají, že se na své zákazníky dívají jako na „pěšáky na šachovnici“.

Zjistěte si o drogách fakta. Dělejte svá vlastní rozhodnutí.

„Ve svém malém tripovém světě jsem začal být paranoidní, měl jsem pocit, že se mí přátelé proti mě spikli a chtějí mi něco udělat, možná mě i zabít. Řekl jsem si: Musím odtud vypadnout. Odběhl jsem do kamarádovy ložnice, otevřel okno dokořán a vyskočil ven. Naštěstí pro mě žil ten kamarád v přízemí. Proběhl jsem lesíkem a zamířil k mostu. Cítil jsem, jak mi srdce bije rychleji a rychleji. Slyšel jsem hlasy, které mi říkaly, že dostanu infarkt a umřu. Tím to ale neskončilo. Po několika letech jsem taky takhle běžel a najednou jsem měl flashback, jak běžím v tom tripu. Začal jsem panikařit a zase slyšel ty hlasy, jak mi říkají, že dostanu infarkt a umřu.

Radil bych každému, kdo jenom přemýšlí o tom, že by LSD zkusil, aby si to rozmyslel.“

Brian

Drogy jsou v podstatě jedy. Užité množství určuje jejich účinek.

Malé množství stimuluje (zvyšuje aktivitu). Větší množství funguje jako sedativum (potlačuje aktivitu). Stále se zvyšující množství působí jako jed a může dotyčného zabít.

To platí pro kteroukoliv z drog. Liší se pouze množství potřebné k dosažení účinku.

Mnoho drog má však další vlastnost: přímo ovlivňují mysl. Dokáží pokřivit vnímání toho, co se kolem člověka děje. Výsledkem je, že se jednání uživatele může jevit jako divné, iracionální, nepatřičné a dokonce destruktivní.

Léky jsou také drogy. Jejich účelem je vás povzbudit, utlumit, nebo změnit něco ve vašem těle, aby fungovalo lépe. Někdy jsou nezbytné. Ale jsou to pořád drogy, fungují jako stimulanty nebo sedativa a příliš velká dávka vás může i zabít. Takže pokud léčiva používáte jinak, než je předepsáno, mohou být zrovna tak nebezpečná, jako ilegální drogy.

Proč lidé berou drogy?

Lidé berou drogy, protože chtějí ve svém životě něco změnit. Zde je několik důvodů, které mladí lidé uvedli pro své rozhodnutí brát drogy:

• Zapadnout do kolektivu
• Uniknout od reality a odpočinout si
• Zahnat nudu
• Udělat něco dospěláckého
• Vzbouřit se
• Experimentovat

Myslí si, že drogy jsou řešení. Ale nakonec se z drog stane problém.

Jakkoli je obtížné postavit se problémům tváří v tvář, následky užívání drog jsou vždy horší, než problémy, které se jimi člověk snaží řešit. Skutečným řešením je zjistit si fakta a s drogami vůbec nezačínat.

Skutečným řešením je zjistit si fakta a s drogami vůbec nezačínat.

Zdroje a odkazy

• European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction 2007 Annual Report
• United Nations Office of Drugs and Crime, report on LSD, 1998
• U.S. Department of Justice, National Drug Intelligence Center report, May 2003
• U.S. Drug Enforcement Administration
• “Research Report Series --Hallucinogens and Dissociative Drugs,” U.S. National Institute on Drug Abuse
• U.S. Office of National Drug Control Policy report on Hallucinogens, September 2005
• Acid Dreams: The Complete Social History of LSD --The CIA, the Sixties, and Beyond, Martin A. Lee and Bruce Shlain, Grove Press, (revised edition), March 1986
• www.drogues.gouv.fr. (Website of the French Government’s Interdepartmental Mission for the Fight Against Drugs and Drug Addiction)
• Hopkins Medical News
• U.S. Substance Abuse and Mental Health Services Administration
• “Situation of amphetamines, Ecstasy and LSD in Europe,” European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction
• “New Study Reveals More than 3 Million Adolescents and Young Adults Have Used Non-Prescription Cough and Cold Medicines to Get High at Least Once in their Lifetimes,” 10 Jan 2008, Substance Abuse and Mental Health Services Administration
• Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), 2007
• FOTOGRAFIE: DEA; Nadace Alberta Hofmanna; DEA/Timothy Leary arrest;
• ESPAD Report 2015